Váš specialista na renovaci starožitných svítidel
V Česku se nachází spousta zajímavých historických i moderních architektonických památek. Ty přitom pochází z různých období, pro které jsou charakteristická určitá pravidla. Jaká to jsou a jaké zajímavé památky u nás můžete obdivovat?
Z těch úplně nejstarších staveb bohužel v současné době zbyly jen zříceniny a ruiny. Mezi nejvýznamnější stavby z tohoto období lze zařadit třeba zbytky rotundy svatého Víta na Pražském hradě nebo základy románské baziliky v Sázavském klášteře.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Historie žárovek: víte, kdy a jak se začal psát jejich příběh?
V České republice je románský sloh nejčastěji zastoupen v podobě rotund. V tomto období české historie vznikl například první kostel zasvěcený Panně Marii. Zároveň je třeba zdůraznit, že v románském slohu byla vystavena vůbec nejstarší dosud stojící česká stavba, kterou je rotunda sv. Petra a Pavla na Budiči. Mezi další zachovalé rotundy se řadí například rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě nebo rotunda svatého Jiří na Řípu.
A zapomenout nesmíme ani na to, že se pozdně románskému stylu neodmyslitelně pojí bazilika svatého Prokopa v Třebíči, která je zapsaná do seznamu památek UNESCO.
V průběhu gotiky se v naší zemi rozvíjel obchod a řemesla a postupně vzkvétala i kultura doprovázená architekturou. Dřevěné budovy se postupem času nahrazovaly kamennými a v českých městech vznikaly impozantní gotické chrámy. Kolem nich se poté budovaly radnice či důležité měšťanské domy.
Gotické chrámy se mnohdy řadí mezi vůbec největší chrámy, které u nás najdeme. V průběhu vrcholné gotiky vznikl ikonický Karlův most a došlo také k zahájení výstavby katedrály sv. Víta. Vrcholem pozdní gotiky je chrám svaté Barbory v Kutné Hoře.
Renesance v Čechách (v porovnání s gotikou) trvala spíše krátce. Ještě na počátku 16. století se zde totiž dokončovaly velké gotické kostely a přetrvávala zde tedy poměrně silná gotická tradice. Z hlediska architektury se v období renesance budovaly zejména měšťanské domy, zámky a paláce.
Vůbec první plně renesanční stavbou v Praze byl Královský letohrádek v Královské zahradě Pražského hradu. Mimo Prahu poté vznikla řada renesančních zámků, například v Telči, Českém Krumlově, Litomyšli, Velkých Losinách a dalších městech.
Díky dochovalým měšťanským domům z období renesance jsou známá města jako Telč, Český Krumlov a Jindřichův Hradec.
V průběhu baroka došlo k poměrně zásadnímu rozvoji umění, který s sebou kromě jiného přinesl i množství zajímavých architektonických památek. Docházelo k výstavbě sakrálních staveb a také celých komplexů šlechtických sídel. Skvělým zástupcem je například Valdštejnský palác s Valdštejnskou zahradou.
Barokní architektura se však promítla i do venkovského prostředí, kde se stavěly zejména barokní kostely a sochy. Nejvýznamnější je v tomto ohledu obec Holašovice, jejíž náves je zapsána na seznam památek UNESCO.
I vrcholové baroko je spojeno se Seznamem světového dědictví UNESCO. V této době totiž vznikl sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou. Styl rokoko se v českých zemích projevoval spíše ve výtvarném umění než v architektuře.
V období klasicismu vznikla pouze hrstka významných staveb. Z období raného klasicismu například v Česku nenajdeme prakticky žádnou stavbu. Za panování Josefa II. se rušily stovky kostelů a klášterů a opuštěné budovy se postupně měnily na úřady, kasárny a veřejné nemocnice. Zmínit můžeme alespoň Letohrádek Mitrovských v Brně, který sice vznikl v klasicismu, ale tvoří jej množství barokních ornamentů.
Tento styl v mnohém navazuje na tradice starořeckých a římských slohů, přičemž využívá jejich motivy a stavební funkce. Charakterizují jej čisté a pravidelné tvary, rovné linie a minimum ozdob. Za nejvýznamnější empirickou stavbu je právem považován chotkovský zámek Kačina. Další známou stavbou je Masarykovo nádraží v Praze.
V průběhu secese vznikaly zejména soukromé vily, hotely a nejrůznější veřejné budovy. Zároveň bylo vystaveno několik kostelů a zámeckých budov. Mezi nejvýznamnější stavby patří například Obecní dům v Praze, budova Hlavního nádraží v Brně, vila Löw-Beer v Brně nebo třeba Muzeum hlavního města Prahy.
TIP: Prohlédněte si starožitná svítidla a přeneste trochu historie i k vám domů.
V rámci kubismu je uplatňována prostorová koncepce díla, kdy je předmět zachycován z několika úhlů současně. U trojrozměrných předmětů proto například vznikalo množství průhledů s nevšedními úhly pohledu. V tomto období vznikly například Učitelské domy v Praze nebo Betlémská kaple na Žižkově.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak jsem renovoval kubistickou stropnici z roku 1920
Funkcionalismus je architektonický styl, který uplatňuje zejména funkčnost, užitnost a plní svůj praktický účel. V tomto ohledu je pravděpodobně nejznámější českou stavbou Vila Tugendhat v Brně, Baťův mrakodrap ve Zlíně, Zemanova kavárna nebo Veletržní palác v Praze.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Vila Tugendhat: co je typické pro její architekturu?
Prohlédněte si starožitné lampy a lustry, které pochází z nejrůznějších historických období. Díky tomu jimi můžete ozvláštnit svůj interiér.
Prohlédněte si starožitná svítidla
Registrací dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu.
Zpracováváme vaše osobní údaje. Jak údaje chráníme »
© Marek Pohunek | ochrana osobních údajů | cookies
Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby
