Váš specialista na renovaci starožitných svítidel
Rakousko-Uhersko většina z nás zná z učebnic dějepisu. Pojďme si ale připomenout, proč přesně vzniklo, jaké země byly jeho součástí a jakou roli zde zastával právě český národ.
Jako Rakousko-Uhersko se označoval státní útvar, který existoval od 8. června 1867 do 31. října 1918. Vzniklo přitom přeměnou Rakouského císařství, a to na základě takzvaného rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.
V podstatě se jednalo o dohodu maďarské a rakouské politické reprezentace o přetvoření Rakouské říše v dualistickou monarchii, které bude vládnout jeden panovník.
Součástí Rakouska-Uherska byly přitom následující země:
Jak vidíte, Rakousko-Uhersko bylo skutečně rozlehlé. Jeho hranice sahaly až k Jadranu a na východní části až na území dnešní Ukrajiny. Zaujímalo tedy velkou část Evropy.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: První republika aneb jak se žilo v tomto zlatém období našeho státu
Rakousko-Uhersko bylo v meziválečném období i později označováno jako takzvaný „žalář národů“. Pokud bychom analyzovali stav na přelomu 19. a 20. století, mohli bychom tehdejší konstituční monarchii považovat za demokratickou. V průběhu 19. století se monarchie liberalizovala, a to v plném souladu s tehdejšími modernizačními trendy. O systematickém národním útlaku proto nemůže být v případě Čechů řeč.
Zajímavostí je fakt, že Rakousko-Uhersko nemělo univerzální společnou vlajku. Místo ní se používaly různé služební vlajky (např. pro obchod nebo civilní loďstvo).
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Česká architektura: významné stavby, které by vám neměly uniknout
Pravdou zůstává, že Češi se v Rakousko-Uhersku prosazovali na velké řadě vysokých státních postů, a to včetně těch ministerských. O něco méně postů měli Češi v diplomatických službách, kde v té době převládala aristokracie.
Co se týče školství, fungovaly v českých zemích školy s německým a českým vyučovacím jazykem. Tehdejší pražská Karlo-Ferdinandova univerzita byla rozdělena na českou a německou část.
S již zmíněnou vzdělaností úzce souvisí také kulturní sféra. V této době například rakouský císař František Josef I. finančním darem podpořil výstavu Národního divadla v Praze.
Od 60. let 19. století také vznikaly nejrůznější české vlastenecké, kulturní, umělecké a tělovýchovné organizace. Stejně tak docházelo k postupnému rozvoji české literatury. Díky konci cenzury mohla vzniknout i velká řada českých periodik.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Historie žárovek: víte, kdy a jak se začal psát jejich příběh?
V Rakousku-Uhersku se obecně objevily nové technologie, které významně urychlily industrializaci a urbanizaci země. Kapitalistické výrobní postupy postupně vystřídaly tradiční řemeslnou výrobu. Ekonomický rozvoj se obecně soustředil především kolem Vídně, v rakouských, alpských a českých zemích.
Západní část Rakouska-Uherska byla ve všech směrech rozvinutější než jeho východní část. Ke konci 19. století se však tyto ekonomické rozdíly postupně zmenšovaly, jelikož růst ekonomiky ve východních oblastech byl rychlejší než v západní.
Celková úroveň ekonomiky v Rakousku-Uhersku však zaostávala za ekonomikami nejvyspělejších evropských zemí. V roce 1873 nastal krach na vídeňské burze, který odstartoval v té době dosud největší ekonomickou recesi světa.
Prohlédněte si moji aktuální nabídku starožitných svítidel a udělejte si radost novým lustrem nebo lampou.
Prohlédněte si starožitná svítidla
Registrací dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu.
Zpracováváme vaše osobní údaje. Jak údaje chráníme »
© Marek Pohunek | ochrana osobních údajů | cookies
Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby