Expo 1958 byla výstava, která se zapsala do celosvětových dějin. Účastnilo se jí celkem 52 zemí, mezi kterými nechybělo ani Československo. Pojďte si společně s námi na tuto událost zavzpomínat a zjistěte, co výstava pro naši zemi znamenala.
Expo 58: o co se jednalo?
Světová výstava Expo 58 byla výstava, která se konala od 17. dubna do 19. listopadu 1958 v Bruselu. Jednalo se o jednu z nejslavnějších výstav, kterou navštívilo 42 milionu lidí. Zároveň je třeba zdůraznit, že šlo o první velkou světovou výstavu konanou po druhé světové válce.
Pokud jste někdy byli v Belgii, pravděpodobně vám neunikla významná stavba nesoucí označení Atomium. Ta má za úkol znázorňovat 165miliardakrát zvětšený model základní buňky krystalové mřížky železa. Stavba je zhotovena z oceli a dosahuje výšky 102 metrů. Právem přitom bývá označována za nejznámější symbol výstavy Expo 58.
Světová výstava měla celkem 7 sekcí. Jejich součástí přitom bylo více než 150 výstavních pavilonů. Události se účastnilo 52 zemí z celého světa (včetně tehdejšího Československa).
Přibližně třetina výstavy byla věnována Belgické sekci. Nacházelo se zde 28 pavilonů, které se věnovaly zejména belgickému průmyslu a obchodu. Další třetinu výstavy poté zabrala Zahraniční sekce. Speciální část byla věnována sekci pojmenované jako Belgické Kongo. V ní se nacházelo sedm pavilonů a tropická zahrada. Dále nechyběla ani Folklórní sekce, nejrůznější atrakce a restaurace.
Expo 58 byla významná i v kulturních dějinách Československa. Hlavním prvkem přitom byl pavilon navržený architekty Františkem Cubrem, Josefem Hurbým a Zdeňkem Pokorným. Tento pavilon měl tvar obráceného písmene L a byl sestaven ze tří krychlí bez oken. Jako obklad byly použité žluté desky, které byly zdobené mozaikou z jantarového skla.
Československo si jako ústřední heslo zvolilo Jeden den v Československu, které bylo vyjádřené ve zkratce oddílů Práce — Kultura — Odpočinek. Zmíněné tři části byly následně rozpracované do 12 dílčích expozic, které mapovaly vše typické pro budování Československa.
Když byl pavilón koncipován, kladl se důraz na to jej urbanisticky začlenit do okolí. Tvůrci museli respektovat zejména náročnost volných pohledů ze všech stran. Zároveň bylo třeba vzít v úvahu přítomnost vzácných chráněných stromů, které se v areálu nacházely. Výsledkem tedy v podstatě bylo prorůstání přírodního prostředí pavilonem.
Projektanti dále uplatňovaly hlediska vnější a vnitřní architektury s ohledem na povahu akce, ale i vývoj tehdejší architektury. Vnější architekturu podtrhovalo i osvětlení, které bylo navrženo jako šestiminutový kinetický cyklus. Střídalo se přitom osvětlování objektů, přírodního okolí, věže a sousoší.
Československá scéna zde obdržela třináct ocenění. Zároveň si z výstavy odnesla i nejvyšší cenu – Zlatou hvězdu. Po skončení výstavy byl tento pavilon převezen do Prahy a dočkal se znovuvybudování v tehdejším PKOJF. V roce 1991 však bohužel prostor vyhořel.
V období této výstavy vznikly následující dva lustry, které mám v současné době v nabídce. Tento typ byl navíc na výstavě i prezentovaný. Zároveň mám v současné době více než 10 podobných lustrů, které čekají na renovaci.
Registrací dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu.
Aby byl váš zážitek z procházení webu co nejlepší, používáme soubory cookie. Některé jsou nutné pro chod webu a jiné nám umožňují měřit návštěvnost.
Děkujeme za váš souhlas s jejich použitím.
Pro funkce
Vždy aktivní
Soubory cookie nezbytně nutné pro fungování webu.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Pro statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Tyto soubory cookie měří návštěvy jednotlivých stránek a umožňují nám tak vyhodnocovat, co se vám nejvíc líbí.
Pro marketing
Tyto soubory cookie umožňují zobrazení naší reklamy na jiných webech a zobrazování reklam vám na míru.