Váš specialista na renovaci starožitných svítidel

Zavzpomínejte s námi na Světovou výstavu Expo 1958. Účastnilo se jí i Československo

Expo 1958 byla výstava, která se zapsala do celosvětových dějin. Účastnilo se jí celkem 52 zemí, mezi kterými nechybělo ani Československo. Pojďte si společně s námi na tuto událost zavzpomínat a zjistěte, co výstava pro naši zemi znamenala.

Expo 58: o co se jednalo?

Světová výstava Expo 58 byla výstava, která se konala od 17. dubna do 19. listopadu 1958 v Bruselu. Jednalo se o jednu z nejslavnějších výstav, kterou navštívilo 42 milionu lidí. Zároveň je třeba zdůraznit, že šlo o první velkou světovou výstavu konanou po druhé světové válce.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: První republika aneb jak se žilo v tomto zlatém období našeho státu

Nejznámější symbol? Atomium

Pokud jste někdy byli v Belgii, pravděpodobně vám neunikla významná stavba nesoucí označení Atomium. Ta má za úkol znázorňovat 165miliardakrát zvětšený model základní buňky krystalové mřížky železa. Stavba je zhotovena z oceli a dosahuje výšky 102 metrů. Právem přitom bývá označována za nejznámější symbol výstavy Expo 58.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Česká architektura: významné stavby, které by vám neměly uniknout

Expo 58 mělo 7 sekcí

Světová výstava měla celkem 7 sekcí. Jejich součástí přitom bylo více než 150 výstavních pavilonů. Události se účastnilo 52 zemí z celého světa (včetně tehdejšího Československa).

Přibližně třetina výstavy byla věnována Belgické sekci. Nacházelo se zde 28 pavilonů, které se věnovaly zejména belgickému průmyslu a obchodu. Další třetinu výstavy poté zabrala Zahraniční sekce. Speciální část byla věnována sekci pojmenované jako Belgické Kongo. V ní se nacházelo sedm pavilonů a tropická zahrada. Dále nechyběla ani Folklórní sekce, nejrůznější atrakce a restaurace.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Výtvarná škola Bauhaus inspiruje mnohé architekty i nyní. Co pro ni bylo typické?

Výstavy se účastnilo i Československo

Expo 58 byla významná i v kulturních dějinách Československa. Hlavním prvkem přitom byl pavilon navržený architekty Františkem Cubrem, Josefem Hurbým a Zdeňkem Pokorným. Tento pavilon měl tvar obráceného písmene L a byl sestaven ze tří krychlí bez oken. Jako obklad byly použité žluté desky, které byly zdobené mozaikou z jantarového skla.

Československo si jako ústřední heslo zvolilo Jeden den v Československu, které bylo vyjádřené ve zkratce oddílů Práce — Kultura — Odpočinek. Zmíněné tři části byly následně rozpracované do 12 dílčích expozic, které mapovaly vše typické pro budování Československa.

Když byl pavilón koncipován, kladl se důraz na to jej urbanisticky začlenit do okolí. Tvůrci museli respektovat zejména náročnost volných pohledů ze všech stran. Zároveň bylo třeba vzít v úvahu přítomnost vzácných chráněných stromů, které se v areálu nacházely. Výsledkem tedy v podstatě bylo prorůstání přírodního prostředí pavilonem.

Projektanti dále uplatňovaly hlediska vnější a vnitřní architektury s ohledem na povahu akce, ale i vývoj tehdejší architektury. Vnější architekturu podtrhovalo i osvětlení, které bylo navrženo jako šestiminutový kinetický cyklus. Střídalo se přitom osvětlování objektů, přírodního okolí, věže a sousoší.

Československá scéna zde obdržela třináct ocenění. Zároveň si z výstavy odnesla i nejvyšší cenu – Zlatou hvězdu. Po skončení výstavy byl tento pavilon převezen do Prahy a dočkal se znovuvybudování v tehdejším PKOJF. V roce 1991 však bohužel prostor vyhořel.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Svítidla NAPAKO se těší velké oblibě. Jak tato značka vznikla?

Pořiďte si zajímavé starožitné svítidlo

V období této výstavy vznikly následující dva lustry, které mám v současné době v nabídce. Tento typ byl navíc na výstavě i prezentovaný. Zároveň mám v současné době více než 10 podobných lustrů, které čekají na renovaci.

Prohlédněte si retro svítidla